I v letošním kalendářním roce je činnost spolku podporována různými poskytovateli. Za což moc děkujeme.
Jedná se o Národní sportovní agenturu, Statutární Město České Budějovice a Jihočeský kraj.
Národní sportovní agentura poskytuje spolku finanční podporu ve výši 16 500 Kč v rámci výzvy: 8/2025 – Můj Klub 2025, č. j. NSA-00000/2025/2508/1.
Statutární Město České Budějovice poskytuje finanční podporu v rámci dvou dotačních titulů:
„Příspěvek na podporu celoroční činnosti dětí a mládeže od 6 do 23 let“ činí 80 779 Kč „Tento projekt je spolufinancován Statutárním městem České Budějovice“;
„Příspěvek na podporu trenérské činnosti dětí a mládeže od 6 do 23 let“ činí 20 000 Kč. „Tento projekt je spolufinancován Statutárním městem České Budějovice“
Jihočeský kraj poskytuje finanční podporu sportovní akce Nebojte se mapy – veřejného závodu v orientačním běhu, který se koná 30. srpna 2025.
O posledním prázdninovém víkendu jsou pro Vás připraveny dvě krátké tratě v oblasti Kraví hory nad Vyšším Brodem.
V rámci závodů jsou připraveny i „světové“ tratě W21E a M21E vysoké obtížnosti.
Využijte příležitosti a zavítejte o rok dříve do oblasti konání Světového poháru a zaběhněte si v tréninkovém prostoru pro WOC2026, který se uskuteční v srpnu 2026.
30. 8. 2025 oblastní žebříček VCB, start ve 14 hodin
31. 8. 2025 oblastní žebříček PCB, OCB, start v 11 hodin
Dne 21. a 22. září tohoto roku jsme uspořádali ve spolupráci s klubem Orientační sporty Písek dvojzávod Českého poháru štafet. Akce přilákala celou českou orientační špičku a nabídla výborné sportovní výkony.
Ačkoli terén nebyl zcela ideální, stavitel tratí se s jeho nedostatky dokázal výborně poprat. Podařilo se mu vykompenzovat všechny limity a vytěžit z prostoru to nejlepší. Za to bych mu chtěl vyjádřit velké poděkování, protože kvalita tratí byla jedním z hlavních kladů celého závodu a závodníci si je převážně pochvalovali.
Po organizační stránce se jednalo o velmi úspěšnou akci, i když se vyskytlo několik drobných zádrhelů, které jsou u tak velkých závodů pochopitelné. Všechny problémy se však podařilo rychle a efektivně vyřešit, takže závody proběhly bez větších komplikací a účastníci si mohli plně vychutnat závodní atmosféru.
Celkově byl dvojzávod Českého Poháru Štafet považován za velmi povedený. Díky obětavé práci pořadatelů a výborné stavbě tratí si závody vysloužily chválu od závodníků, , a potvrdily, že i kluby na ¨orientačně chabějším¨ jihu Čech jsou i kluby, které patří mezi zkušené a schopné organizátory velkých sportovních akcí.
Tuto středu se sejdeme na mapě Švadlenovka u Hluboké nad Vltavou.
Budeme startovat přímo z místa parkoviště, ať neztrácíme čas přesunem.
Připraven je trénink, který prověří naši orientační techniku ze všech stran. Ještě jsme to neběhali. Autorem tréninku je Vojta.
Čeká na Vás kombinace reverzní švýcárny (bílé kolečko pod kontrolou), hada a korálků – to je schéma platné pro borce a zkušáci. Zkušáci budou mít širokého hada s větším množstvím detailů. Borci se budou muset orientovat v užším koridoru – budete mít možnost vybrat si z delšího a kratšího hada.
Pro naděje máme připravenou trať v délce 1 km, která se jedenkrát točí přes místo startu – zkušenější by si již mohli troufnout zkusit to sami a já bych se vypravila se skupinkou nováčků, které tímto také oslovuji a vítám.
Doporučuji vzít s sebou čelovku – stmívá se rychle. Chtěla bych mít vše připravené včas, abychom zvládli i sebrat kontroly za světla, ale raději pro jistotu.
Pro nováčky: pokud máte buzolu, vezměte prosím s sebou. Potřebujete oblečení do lesa – doporučuji dlouhé kalhoty a repelent proti klíšťatům. Běžecké boty, které nevadí, pokud by se Vám namočily. Pití a svačinu po doběhu – děti budou hladové. Pod tabulku prosím připište své jméno a „1“ – to pro mě znamená, že tisku pro Vás mapu. Do kategorií tréninku si Vás přiřazuji sama tj. všichni jste „naděje“.
Přihlášky prosím do sdílené tabulky. Odkaz ráda zašlu na vyžádání.
Pokud byste se k nám chtěli přidat, ozvěte se – emailem: info@tjobcb.cz nebo telefonicky: 606 730 321.
Rádi mezi sebe přivítáme nové členy, kteří mají rádi pohyb v přírodě, líbí se jim v lese, zajímají je mapy. Děti přijímáme do oddílu do 15 let včetně jejich rodičů z důvodu nutného zajištění doprovodu a dopravy na mapové tréninky. Do tělocvičny mohou děti docházet samostatně, na tréninky v lese prosíme i účast rodičů.
Co Vám můžeme nabídnout: tréninky každou středu od 17:30 hod do 19:00 hod během školního roku. V září a od března do června jsme na mapových tréninkách v lesích v blízkosti Českých Budějovic. Od října do února jsme v tělocvičně TJ Sokol Čtyři Dvory. Během roku pořádáme několik vícedenních soustřední, jezdíme společně na závody, v létě se účastníme vícedenních závodů (rádi i společně stanujeme), pořádáme závody. Máme rádi i běžkování – věnujeme se i lyžařskému orientačnímu běhu.
O čem ten orienťák vlastně je? Zde dávám odkaz na krásnou reportáž od České televize, která je sice již z roku 2013, ale přesto je stále aktuální.
Na začátku července jsme strávili týden v malebné obci Křižánky na Vysočině, kde jsme se všichni sešli na soustředění v orientačním běhu. Byla to skvělá příležitost nejen k tréninku, ale také k tomu, abychom si užili čas společně jako tým.
Každý den jsme si dopoledne prošli náročnými tréninky, kde jsme pilovali techniku práce s mapou a orientaci ve zdejším náročném terénu. Po obědě jsme vždy věnovali trochu času odpočinku a vydávali jsme se na výlety po okolí. Buď po svých a nebo na kole. Taky jsme se koupali v místních rybnících. S paddleboardem byla největší legrace.
Atmosféra byla rodinná a přátelská, navzájem jsme se podporovali a motivovali k lepším výkonům. Na závěr soustředění jsme se zúčastnili prestižních závodů H.S.H. cup, kde se mezi 1483 účastníky členové našeho oddílu postarali o skvělý úspěch – vybojovali jsme dvě druhá místa a jedno třetí místo.
Teď už se těšíme na další závody, kde budeme moci ukázat, co jsme v Křižánkách natrénovali.
Tento víkend jsme vyrazili na mistrovský závod až za Plzeň, k vesnici jménem Pastuchovice. V Pastuchovicích se konalo Mistrovství České republiky na krátké trati. V sobotu probíhala kvalifikace a v neděli už finále. Naplnili jsme auto a vyrazili bojovat o medaile!
Celý víkend nám přálo počasí. Sluníčko svítilo, chvílemi možná až moc. Krásné počasí je fajn, ale v rozpáleném lese se konec konců neběží úplně nejlépe. Závod byl ale rychlý a člověk tak neměl čas nad nepřízní počasí přemýšlet.
Uvítal nás nelehký terén. Les byl poměrně dobře průběžný, prosvětlený, ale také protkaný řadou hustníků, které už tak snadno průběžné nebyly. Klestí z prořízky bylo poházené na zemi a člověk tak musel dávat pozor pod nohy. Není divu, že jsme každý za víkend „chytili několik zajíců“. Charakteristická byla také kamenná pole s řadou skalek a srázků. Kdo nebyl plně koncentrovaný a v úzkém kontaktu s mapou, ten mohl být vytrestán.
Při studování pokynů jsme byli lehce šokováni ze vzdáleností. Na shromaždiště jsme tašky nesli 1 km. V sobotu byla cesta na start dlouhá 3 km, z cíle poté zpět také 3km. Člověk tak tedy ke svému závodu přidal celých 8 km. V neděli byla cesta na start také nekonečná – 2,6 km. Cíl už byl naštěstí v centru závodu.
V mistrovských kategoriích jsme měli zastoupení v D18 díky Marušce Janošíkové, v D20 běžela Vendy Teringlová, H18 běželi Adam Nechvátal a Vojta Teringl a v H21 bojoval Zdenda Vošta.
V sobotu jsme tedy vyrazili vstříc kvalifikačnímu závodu. Cesta byla dlouhá a tak jsme vyrazili již brzo ráno. Každého z nás čekala jiná kategorie a také jiný „rozběh“. V kvalifikaci je totiž každá kategorie rozdělena do několika rozběhů. Závodníci jsou náhodně rozlosováni do jednoho z nich. V každém rozběhu je poté daný počet lidí, který postoupí do nedělního finále A, finále B, či finále C. Finále A běží z pravidla přibližně 8 nejúspěšnějších z každého kvalifikačního rozběhu.
Sobotní kvalifikace byla hořkosladká. Radost jsme měli z Maruščina postupu do finále A. Kvalifikaci doslova zaletěla a umístila se ve svém rozběhu na 6. místě a postoupila tak mezi ty nejlepší. Smutek však byl z Vojtova výkonu. Finále A mu uniklo o pár sekund. Vendy s přehledem postoupila do finále B, Adam do finále C. Zdendovi nebylo dobře, sobotní závod horko težko doběhl a v neděli už se na start nepostavil.
Po závodě jsme se odklidili načerpat síly na ubytování. Pořádná regenerace je základ. Studený bazén nám byl vhod, Vojtova masážní pistole také.
V neděli jsme se probudili do drsné reality, utrpení ještě nekončí, dnes je další závod. Den jsme započali vydatnou snídaní a vyrazili na shromaždiště.
Ti z nás, kteří běželi B a C finále měli závod brzo za sebou, Maruška ve finále A si však na svůj start počkala. Nejlepší závodníci vždy startují na konci. Čekání se ale vyplatilo, byť se jí závod úplně nepovedl, vyběhla si na příští rok licenci A.
Ze závodů si odvážíme plno zážitků a dobrou náladu. Maruška i licenci A a ostatní radost z Marušky. Další mistrovství – na klasické trati nás čeká až na podzim, máme tedy celé léto na přípravu!
To je ta věčně s baťůžkem na zádech, věčně v běhu, a pozor, musí mít v ruce mapu (nebo tablet s mapou). Letos to bude už 50 let, kdy poprvé vzala do ruky mapu pro orientační běh. Už 50 let pomáhá organizovat proslulý závod „O Vodňanského kapra“, v půlce října se bude slavit. Mirka by se té oslavy ráda dožila…
Orienťák je její srdcovka. 22 let vedla oddíl, pořádala závody, kreslila mapy – v oddíle jí říkali, že když má jako učitelka dva měsíce prázdnin, má na to čas. Sama úspěšně závodila – ne pro stupně vítězů, ale pro ten neskonalý pocit svobody při pohybu terénem, kdy si cestu volí sama podle svého rozhodnutí.
Potkat Mirku bylo vždy možné v organizačním týmu orienťáckých závodů
V onen osudný den při návratu z mapování podzimního závodu (v dubnu 2022), Mirka zkolabovala. Plicní embolie, řekli doktoři. A za týden věděla přesnější diagnózu – nádor v malé pánvi. Operace nutná. Postavila se k nemoci čelem. První operace ukázala, že se jedná o rychle rostoucí sarkom hladkého svalstva. Absolvovala tři nejsilnější chemoterapie jako přípravu na další operaci v Brně. Po ní z Mirky zbyl jen stín, operace se nezdařila, a lékaři doporučili paliativní radioterapii. Mirka nemohla jíst a přestala chodit. Hezký začátek roku 2023 – bez vyhlídek. To je konec, říkáte si. Ale kdepak!
Mirka může mluvit o obrovském štěstí – má totiž spoustu kamarádů. Jedni jí navrhli, zda nechce zkusit alternativní léčbu na bázi imunoterapie, ovšem neoficiální, nepatentovanou a také celkem drahou. Mirka souhlasila. Ostatně, co úsporami na důchod, když vám hrozí zanedlouho konec? Zpočátku nádor rostl, ale tělo pookřálo, teprve po změně dávkování a aplikaci dalšího preparátu začal nádor rapidně ubývat – z původních 12 cm na 4,5 cm. A spolu s ním i otok nohy, způsobený neproudící lymfou. My kamarádi jsme jí nemohli poznat, jak ji to postavilo na nohy. Mirka nastoupila na částečný úvazek zpátky do školy, začala jezdit na závody. A často také slyšela: „Hele, potřebujeme mapu, mohla bys…..?“ No, mohla. A její kamarádi běžci se jí složili na nový tablet, protože starý jí jednou v lese klekl. Pomohli i finančně, protože úspory došly. Byla ráda, že léčba nemá žádné vedlejší účinky, že může žít normální život, jen ta výkonnost je trochu nižší. Ale Mirka chce stíhat všechno.
Mirka neposedí, začala s malými výlety a dokonce si zaběhla i závod v Křemži, ještě s oteklou nohou, která byla vlivem útlaku lymfatických cest dvakrát větší než druhá.
V létě 2023 bylo skoro vyhráno, jenže poslední zbytky nádoru ne a ne zmizet. Dokonce malinko poporostl. Teď se růst zase zastavil. Mirka dál užívá bylinné preparáty, její léčitelé jsou přesvědčeni, že ji z nemoci dostanou, jen to chce čas. A samozřejmě peníze – jeden den života ji stojí přes tisíc korun – produkt se dováží ze zahraničí a je drahý. Peníze ze sbírky budou použity na nákup dalších dávek bylinných preparátů, které doteď Mirce pomáhaly bojovat s nádorem a vrátily jí do aktivního života.
Sbírku jsme se pro Mirku rozhodli uspořádat její kolegyně ze školy, bývalé studentky a kamarádi z oddílu orientačního běhu.
První červnový víkend se uskutečnily další závody Žebříčku B-Čechy. Vyrazili jsme v poměrně hojném počtu (o tom vypovídá fakt, že jsme stavěli stan) a to tentokrát na sever Čech, do blízkosti nejmenovaného města ležícího pod Hradcem Králové (Pardubice). Sprint se odehrál v městečku Chvaletice a lesní disciplíny poblíž vesnice Zdechovice.
Sobota byla opravdu nabitá a hlavně znepříjemněná velice vydatným deštěm, uskutečnil se ranní závod ve sprintu a odpolední na krátké trati. Sobotní utrpení jsme si však vynahradili Chvaletickou pizzou, která byla opravdu výborná. V neděli nás potom potrápila klasická trať, to už se ale počasí zlepšilo a usmálo se na nás sluníčko.
Z výjezdu jsme však neodjeli s prázdnou, odvezli jsme si domů pár medailí. Radek Teringl získal v sobotu dvě zlata, v neděli obsadil třetí místo a Pepa Hejzlar zlato v sobotního sprintu. Staří dobří veteráni nás tak opět nezklamali a potvrdili své kvality. Vojta Teringl potom v neděli vyhrál kategorii T a porazil tak i Jana Tučného z OB Tučňáci.
18.5. se konal první letošní mistrovský závod a to mistrovství ve sprintu, následující den poté mistrovství ve sprintových štafetách. Z našeho oddílu vyjeli bojovat tři stateční – Maruška Janošíková, Vojta Teringl, Vendy Teringlová.
Na závody jsme nemuseli jet daleko, vyrazili jsme na jihozápad Moravy, do městečka Jemnice. Jde o opravdu malé město, což v případě mistrovských závodů není úplně obvyklé místo pro pořádání, většinou se dává přednost větším městům, které mají sofistikovanější infrastukturu, tím pádem často záludnější a tím atraktivnější terén. Jemnice nás však nezklamala. Pořadatelé si pomohli umělými zábranami a zakázanými prostory, což závod udělalo opravdu zajímavým a terén náročným. Počasí nám však úplně nepřálo, pařící slunce střídal vydatný déšť. Domů jsme si ale odvezly jen kladné dojmy, zazávodit si na mistrovství je vždy zážitek. Někteří zůstali i do neděle o bojovali ve štafetovém závodě.
Mistrovská sezona byla tedy úspěšně zahájena a příští týden nás čeká první lesní disciplína a sice mistrovství na krátké trati.
